Jak vybrat mikrosystém nebo domácí kino

Mikrosystém nebo domácí kino?

Mikrosystém

Mikrosystémy v dnešní době se již velmi rozšířily jejich výběr je tedy o to rozmanitější. Každý výrobce nabízí velký výběr mikrosystémů od základních modelů až po špičkově vybavené a zvukově perfektní modely. Pokud chcete poradit, jak si vybrat ten pravý mikrosystém, jsou pro vás určeny řádky níže.

Výrobci nabízejí mikrosystémy v různých designech, některé modely jsou klasického designu, jiné zase velikostně kompaktní, některé se dají i pověsit na zeď a některé zase dokáží nahradit i domácí kino.

Mezi nejznámější a nejprodávanější výrobce mikrosytémů patří Philips, Sony, Panasonic, Samsung a JVC.

Výrobci většinou nabízejí menší množství modelů, ale zato jsou to velmi propracované, mají špičkový zvuk a pohybují se ve středně-vyšších až vyšších cenových kategoriích.

Rozdělení mikrosystémů

Základní rozdělení mikrosystémů je:

• mikrosystémy přehrávající CD
• mikrosystémy přehrávající DVD (samozřejmě přehrávají i CD)
• mikrosystémy přehrávající Blu-ray (samozřejmě přehrávají i DVD a CD).

Je dobré mít promyšlené, do jak velké místnosti je mikrosystém určený. Zde hraje velkou roli, zda je mikrosystém určenný do ložnice, dětského pokoje, kuchyně, či obývacího pokoje jako hlavní ozvučovací zařízení.

Měli byste také dodržovat pravidlo, do čím větší místnosti je přístroj určen, tím je potřeba vybírat z výkonově silnějších mikrosystémů. Je však třeba upozornit, že ne vždy větší výkon znamená kvalitnější zvuk.  To si můžeme uvést příkladu modelů hifi výrobců, které mají výkon např. 2x20 W nebo 2x30 W, ale zvukově jsou kvalitnější než modely ostatních výrobců při stejné ceně s větším výkonem. I s tímto výkonem dokáží ozvučit větší místnost, protože mají kvalitní zpracování jak zesilovače, tak i reproduktorů.

Mikrosystémy s kazetovou mechanikou

Už mimořádnou výbavou je kazetová mechanika a jen někteří ještě stále vybavují svými modely touto mechanikou. Hodí se spíše pro ty, kteří mají velké množství unikátního audio obsahu ještě na kazetách.

Mikrosystémy s CD

Standardní výbavou mikrosystémů s CD je přehrávaní disků CD, CD-R/RW, formátů MP3 či WMA, FM či FM/AM tuner s/bez RDS, který vám umožní zobrazování názvů stanic, hraných písniček nebo např. i  zobrazení žánru, a s/bez předvoleb (možnost uložení rádiových stanic).

Mikrosystémy s DVD

Standardní výbavou mikrosystémů s DVD je přehrávaní disků DVD, DVD-R/RW, DVD+R/RW, CD, CD-R/RW a formátů MP3 či WMA, JPEG a DivX (XviD), FM či FM/AM tuner s/bez RDS a s/bez předvoleb.

Vstupy

U obou typů mikrosystémů je hodně rozšířený USB vstup, který je zastoupen ve většině modelů daného výrobce a umožňuje přehrávání formátů MP3, WMA, případně tzv. CD ripping, což je nahrávání CD (některé modely umí nahrávat i z FM tuneru, kazety) přes USB vstup do MP3 formátu na flash paměť nebo rovnou MP3 přehrávače.

Nově se objevuje vlastnost, že přes USB je možné připojit i Apple iPod/iPhone, některé modely mají navíc i integrovanou doking station pro tyto přehrávače.

Některé modely disponují také předním audio vstupem přes konektor jack (3,5 mm), kde je možné připojit přehrávač MP3 nebo také analogovým vstupem cinch, což je stereo vstup umístěný na zadní panelu mikrosystému pro připojení zařízení (např. DVD, VHS, satelitu, TV apod).

Ekvalizér

Většina mikrosystémů nabízí možnost manuálního nastavení ekvalizéru, tedy zvýraznění basů, samostatné nastavení basů a výšek. U některých mikrosystémů se můžeme setkat s automaticky přednastavenými režimy ekvalizérů (rock, pop, jazz, atd.)

Manuální nastavení většinou mívají dražší modely, kde je veden důraz na kvalitu zvuku.

Doplňující výbava

V tomto případě se jedná o možnost nastavení časovače, případně budíku, či tzv. Sleep timer, kdy nastavíme dobu, za kterou se přístroj vypne (ideální funkce například při usínání).

Výstupy

V případě DVD mikrosystémů se bavíme především o DVD mikrosystémech, které mohou disponovat následujícími výstupy:

Video výstupy

Především se jedná o standardním kompozitní výstup, tedy konektor cinch, případně scartem nebo komponentním výstupem, který je tvořen 3x cinch konektorem pro kvalitní přednes obrazu

HDMI výstup

Od střední kategorie mikrosystémů se začíná objevovat nejkvalitnější možnost připojení, a to HDMI výstup, který umožňuje špičkovou kvalitu obrazu na plochých televizorech a také upscaling DVD videa na rozlišení 1080p.

Některé DVD mikrosystémy jsou vybaveny i subwooferem pro kvalitnější přednes hlubokých tónů. Některé modely mají výstup pro subwoofer.

Mikrosystémy s Blu-ray

Mikrosystémy s Blu-ray jsou novinkou na trhu, jelikož jich je minimum a uvidí se, jak se časem budou rozrůstat v nabídce výrobců a  jakou výbavu budou mít.

Nyní je samozřejmostí přehrávání Blu-ray disků, HDMI výstup a samozřejmě kvalitní provedení a špičkový zvuk.

Domácí kino

Výběr reprosoustavy ovlivňuje celkovou výslednou kvalitu zvuku. Z hlediska velikosti a tvaru je lze dělit na regálové, sloupové, středové, surroundové, subwoofery a kompletní sestavy především pro domácí kino.

Ještě před výběrem

Už proto, že většina z nás má kolem svého obývacího prostoru sousedy, musíme velikost reprosoustavy přizpůsobit velikosti místnosti, kde bude instalována. Při zvolení špatného poměru je zvuk zkreslený.

• dvoupásmové reprosoustavy jsou ochuzeny o spodní oktávy, ale vynikají v přednesu středního pásma.
• třípásmové reprosoustavy jsou schopny přenosu všech základních kmitočtů, jdou ale velmi těžko rozdělit a zfázovat.
• reprosoustava pro domácí kino se neobejde bez subwooferu.

• výkon – jsme si určili vzhledem k velikosti místnosti a nyní musíme sledovat, jak je značen. Nejčastěji je udáván výkon MAX, jde ale o krátkodobý výkon, který je reproduktor schopen vyvinout pouze po několik sekund při stejné kvalitě. Mnohem přesnější je hodnota výkonu značena jako RMS výkon, nebo také jako nominální, sinusový výkon. Jde o hudební výkon, který ani při dlouhodobém hraní nepoškodí reproduktory.
• impedance – udává se v ohmech, obvykle od 2 do 16. Údaj o impedanci na zesilovači a reprobednách musí být shodný, příp. nižší, pokud to reprosoustava umožňuje!! Impedance je komplexní odpor složený ze dvou složek:
  • reálná (opravdová, skutečná) a nazývá se rezistance. Je to část impedance, kdy elektrická energie vykonává práci neboli přeměňuje se na magnetickou – vzniká zvuk.
  • imaginární (zdánlivá, neskutečná nebo jalová), nazývá se reaktance.
  • kmitočtová charakteristika – jde o rozsah pásma, které je schopen reproduktor produkovat. Dle toho parametru se reproduktory dělí na basové, výškové, středové nebo širokopásmové.
• ostatní parametry – citlivost, směrová charakteristika, konstrukce, materiál, rozměry, váha atd.

Kupovat „vše v jednom“ nebo kousek po kousku?

Sestavy vše v jednom (all-in-one) jsou nejčastěji používány u domácího kina a jsou vhodné do místnosti rozměrů 20, nanejvýš 25 m2. I po splnění této podmínky očekávejte průměrný zvuk ve všech ohledech.

Dalším faktorem je nemožnost jakékoli aktualizace. Pokud si u kávy rádi poslechnete svoji oblíbenou hudbu, vybírejte jednotlivé komponenty zvlášť. Vyšší pořizovací cena bude vykompenzována kvalitním zvukem, který můžete kdykoli oživit a vylepšit.

Jak budou reproduktory směrovatelné?

U každého reproduktoru je velmi důležité znát jeho směrovou charakteristiku. Významně vám v rozhodování napoví frekvenční charakteristika.  Čím vyšší frekvence, tím je směrovost reproduktoru vyšší. Pokud byste toto zanedbali, můžete se při poslechu dočkat nepříjemných ozvěn, nebo může být soustava „citlivá“ na polohu posluchače. Renomovanější výrobci přímo na produktu uvádějí možnou variabilitu (30 °, popř. 60° od přímé osy reproduktoru).

Kabely

Výrobce přibaluje ke svým soustavám i kabely, které lze při instalaci využít. Je třeba si ohlídat správnou polaritu (spárování kabelu a svorek + a -). Stačí dodržet jednoduchou zásadu: kabelová žíla opatřená značkou patří na červenou svorku.

Pokud však z nějakého důvodu potřebujete polaritu prověřit, nouzově lze vyzkoušet, kde je „plus“ a kde „mínus“ i pomocí 1,5 V baterie. Po připojení na plusový pól se vychýlí membrána reproduktoru směrem ven.

Kabely musí být přinejmenším párově shodné, tedy vždy přední (zadní) musí být propojeny kabelem stejného průřezu, značky, materiálu, konstrukce. a pozor, to je důležité, také stejné délky!

Jak postupovat při instalaci

Rozhodující je celková plocha, a zda volíte reprosoustavu regálovou nebo sloupovou.

Regálové soustavy jsou v drtivé většině dvoupásmové konstrukce, lze je umístit na poličku, do nábytku nebo nejlépe na stojan. Zvuk je v podstatě chvění a pokud nechcete, aby vám hudba nevhodně rezonovala, podložte reproduktory pružnými podložkami, speciálními pryžovými puky či jinou absorpční hmotou. Bedny mohou na těchto „pohyblivých podstavcích“ volně kmitat a chvění se nikam nepřenáší.

Druhou možností jsou šroubovací špičaté hroty, ty eliminují chvění právě oním minimálním bodovým dotykem s podložkou.

Sloupové – podlahové sestavy se ve většině případů pokládají na koberec nebo na stojan, který chvění velmi dobře absorbuje. Ovšem je třeba zvážit, zda máte k dispozici rozumný prostor pro všechny stojany a jistou schopnost je po místnosti správně rozmístit.

Rozmístění reprosoustavy

Reproduktory rozmístěte tak, aby spolu s televizorem nebo hifi tvořily hranici pomyslné kružnice, jejímž středem bude vaše křeslo. Možnost umístění zadních reproskříní na zeď místnosti proto nebývá vždy ideálním řešením.

Čelní pár (přední stereo) by mělo s křeslem tvořit vrcholy rovnostranného trojúhelníku s úhlem 60°, zadní pak rovnoramenného s úhlem 120°. Zvuk by k vám neměl přicházet přímo, ale „kružnicově“ se rozprostírat po celé místnosti. Zejména zadní surroundové kanály jsou k takové činnosti předurčené. Naopak u centrálních a předních reprosoustav by v přímé cestě zvuku k posluchači nemělo nic stát.

V případě, že vám místnost nedovolí dodržet „kružnicové“ pravidlo, můžete rozdíly ve vzdálenostech alespoň částečně kompenzovat nastavením zpoždění signálu a AV zesilovače pro jednotlivé kanály.

První zapnutí

Po zapojení všech reprosoustav i subwooferu zbývá zapnout AV zesilovač do testovacího režimu a testovacím signálem (růžový šum) nastavit individuální hlasitost pro každou reproduktorovou soustavu zvlášť, abyste je v poslechovém místě slyšeli ze všech směrů se stejnou intenzitou.

U moderních systémů probíhá tento akustický test a nastavení automaticky. S kvalitním zvukem samozřejmě souvisí i akustika poslechové místnosti.

Do CD přehrávače vložte muziku, kterou máte dobře „naposlouchanou“ a rozeznáte jednotlivé tóny. Věnujte tomu patřičnou pozornost, trpělivost a čas. Sledujte vykreslení stereofonní báze, barvu zvuku, přenos základních kmitočtů a celkový dojem, jaký na vás reprosoustava udělala. Pokud se vám něco nezdá, změny v umístění reprosoustav provádějte postupně, změňte směr jedné, porovnejte rozdíl a pak pokračujte.

Stojany a držáky

Stojany a držáky plní funkci nejen estetickou ale i funkční.  Ať vybíráte stojan nebo držák, vždy respektujte doporučenou nosnost a velikost reprobeden. U držáků je výhodou, když jsou svisle i vodorovně naklopitelné a otočné. Kabel sice nelze skrýt, ale měl by jít dobře „protáhnout“ i po připevnění bedny na stojan. Nejčastějším materiálem bývá plast, nosnost se pak pohybuje kolem 6 kg.

Stojan je dnes koncipován jako estetický doplněk reproduktorů i interiéru. V horní části je očko nebo háček na zavěšení reproduktoru, spodní část je dutá aby bylo možné provléct kabely. Pokud si je kupujete sami, pečlivě změřte jejich průměr, ve stojanové trubici se musí pohybovat volně. Nosnost se liší v závislosti na designu, obvykle se pohybuje kolem 3 kg.